Pozor! Vytáhnete mobily. Brzy půjde prohlížet Encyklopedii WMB z mobilu. A co víc? Půjde editovat z mobilu.

Velární souhláska

Z Encyklopedie WMB

Přejít na: navigace, hledání

Velára, též zadopatrová souhláska, je zvuk, který je při řeči tvořen přiblížením nebo kontaktem hřbetu jazyka s měkkým (zadním) patrem (lat. palatum velum = měkké patro).

Velární souhlásky v češtině jsou g, k, ch.

Pulmonické Bilabiála Labio-
dentála
Dentála Alveolára Post-
alveo-
lára
Retro-
flexní
Palatála Velára Uvulára Faryngála Epiglotála Glotála   Nepulmonické a další symboly
Nazála m ɱ n ɳ ɲ ŋ ɴ  Mlaskavka  ʘ ǀ ǃ ǂ ǁ
Ploziva p b t d ʈ ɖ c ɟ k g q ɢ ʡ ʔ  Implo­ziva  ɓ ɗ ʄ ɠ ʛ
Frikativa ɸ β f v θ ð s z ʃ ʒ ʂ ʐ ç ʝ x ɣ χ ʁ ħ ʕ ʜ ʢ h ɦ  Ejektiva 
   Aproximanta    β̞ ʋ ɹ ɻ j ɰ Ostatní laterály  ɺ ɫ
Vibranta ʙ r ʀ Koartikulovaná aproximanta  ʍ w ɥ
Verberanta ѵ ɾ ɽ Koartikulovaná frikativa  ɕ ʑ ɧ
Laterální frikativa ɬ ɮ Afrikáta  ts dz
Laterální aproximanta l ɭ ʎ ʟ Koartikulovaná ploziva  k͡p ɡ͡b ŋ͡m
Tato stránka obsahuje fonetické informace ve znacích IPA, které se nemusí v některých prohlížečích zobrazovat správně.
Tam, kde se symboly objevují ve dvojicích, znak vpravo označuje znělou souhlásku. Šedá pole označují pulmonické artikulace, které jsou považovány za nerealizovatelné.